Nejčastější otázky

  1. Která barva je ta správná?
  2. Nevěřím!
  3. Jak snímat menší děti metodou Barvy života?
  4. Jaký vliv má únava, nálada, citové rozpoložení člověka v danou chvíli na výsledky snímání?
  5. Jsem osoba se sníženou barevnou citlivostí, jak to ovlivní výsledky snímání?
  6. Kolik pojmů je ve snímku? Připadalo mi, že je jejich velmi mnoho.
  7. Zajímá mě něco jiného...

1. Která barva je ta správná?

Setkal jsem se s Vaší metodou Barvy života v profesním snímku. Byl jsem při snímání bezradný při výběru barvy. Vyvolalo to nedůvěru k objektivitě snímku. Jak vlastně poznám, která barva je ta správná?

Tady je nutné říci, že žádná barva není správná, ale ani není žádná špatná. Stejně tak není dobrý, špatný či jiný výběr barev a jejich pořadí. Lidé mají tendence spekulovat nad tím, která barva znamená dobře a která špatně. Žádná. Snímání je intuitivní a pocitová záležitost, tak jako většina rozhodnutí, která v běhu života a situací děláme.

Přistupujte takto:

  1. Před snímáním se uklidněte, uvolněte. Rozhodně se nesnímejte v prostředí, kde Vám zvoní telefony, někdo vás vyrušuje a děláte současně několik věcí.
  2. Během snímání nesledujte televizi nebo chat na PC.
  3. Každý pojem, který si přečtete, nechte na sebe krátce působit. Zavřete oči a pomyslete, co ten pojem vlastně znamená. To, co Vás napadne zpravidla první, je „to důležité“. Příklad „máma“. Může Vám „naskočit“ Vaše máma, manželka nebo Vy sama, pokud jste ženou a mámou, ale třeba i všechny tři možnosti dohromady. To nevadí. Potom otevřete oči, podívejte se na barevné koule a klikněte na ty, které se Vám v danou chvíli k danému pojmu nejvíce líbí nebo Vám k němu nejvíce „pasují“.
  4. Rozhodně moc dlouho nespekulujte, zda ano nebo ne. Skutečně to první je to důležité a ve Vašem životě rozhodující.

2. Nevěřím!

Nevěřím, že když se nasnímám metodou barvy života a po měsíci se nasnímám znovu, tak bude výsledek podobný nebo srovnatelný. Už po skončení snímání nevím, jaké jsem barvy vybírala. Těch slov tam bylo velmi mnoho.

Tak to vyzkoušejte - www.znam.se. Nebudete ani první ani poslední „nevěřící Tomáš“. Zákazníků, kteří byli výsledky naši metody příjemně překvapeni máme tisíce. Také mnozí z nich nevěřili. Dokonce se snímání i bránili. Výsledek zcela stejný určitě nebude. A nebude to ani tak tím, že si nepamatujete, jaké barvy jste volil/a. Člověk a jeho chování ani podmínky, ve kterých žije, totožné nejsou nikdy. Srovnatelné však ano. Metoda je velmi citlivá na individuální odlišnosti a naše neustálé změny v maličkostech a právě proto se používá i větší množství podmětových slov, které pro náš mozek tvoří otázky a výzvy k reagování, uvažování a rozhodování. Když si pak oba snímky srovnáte, uvidíte posuny a změny, ke kterým ve Vašem chování za tu dobu došlo. A zdravá míra nedůvěry je dobrým hlídačem toho, ať všemu, co je kolem nás, jen tak hned nenaletíme.

3. Jak snímat menší děti metodou Barvy života?

Máme nasnímat svoje třídy (první a druhá třída) metodou barvy života, ale máme obavy, že děti neporozumí některým pojmům a výsledky budou zkreslené. Jak máme postupovat?

Samozřejmě snímání různých věkových skupin probíhá různě. Lze však doporučit některé zásady a pravidla, která usnadní proces snímání a zajistí objektivnější výsledky.

  • Nejprve se sami seznamte s metodou a způsobem snímání. Zkuste si to sami, ať víte, co vás čeká a jste připraveni.
  • Je dobré, zejména u menších dětí udělat předem přípravu „nasucho“ v podobě vysvětlení, jak mají klikat a co je čeká. Je dobré vysvětlit, že žádná barva není ani dobrá ani špatná a není dobré klikat například jen na červenou, protože je jejich oblíbená.
  • Rozhodně neprovádějte snímání nanečisto ve snímači a potom naostro.
  • Vysvětlete dětem, že je to pocitová záležitost a není dobré nad tím příliš přemýšlet, ale zaklikat ty barvy, které se jim k danému pojmu hodí nebo se jim k němu líbí.
  • Nevysvětlujte moc jednotlivé pojmy. Nechte děti, aby si je vyložily po svém. Například slovo „sex“ nerozvádějte a nebojte se, že jej nepochopí. Vždyť od raného dětství jej „slyší a vidí“ ze všech stran. Jiná situace je například u školských pojmů jako hospitace (řekněte jen návštěva pana ředitele apod.) nebo ICT koordinátor – řekněte jen učitel, co se stará o počítače. Dál nerozvádějte.
  • U dětí, co neumí číst – MŠ nebo první třídy - je nutné dělat šetření citlivě, pomalu a dětem prostě pojem předčítat. Prvňáci mohou klikat na barvy už sami. Pokud to nezvládají, tak klikejte na barvy, které ukáží prstem. Je zřejmé, že zde musí být snímání individuální a ne hromadné.
  • Zajistěte, aby každý pracoval sám a žáci nebo studenti se navzájem neovlivňovali. Toto nebezpečí je zejména u vyšších ročníků. Nejde o kolektivní dílo, ale o osobní snímek nebo názor.
  • Zajistěte klid při práci a nedovolte, aby byl časový stres. Tempo práce je individuální. Respektujte je.
  • Univerzální reakcí je pak úsměv a povzbuzení „zkus to udělat podle sebe, však ty to zvládneš.“

4. Jaký vliv má únava, nálada, citové rozpoložení člověka v danou chvíli na výsledky snímání?

Částečné ano.

V některých grafech a výstupech se dílčím způsobem tyto aspekty samozřejmě projeví. Je-li únava a náladovost Vaším každodenním a dlouhodobým souputníkem v životě, pak jsou výsledky těmito jevy prostoupeny i silně. V zásadních hodnotách a „vnitřních nastaveních“ se však tyto přechodné a kolísající vlivy neprojeví. Jako příklad můžeme uvést zkušeností z tisíců snímků, kde se osoba z jakýchkoliv důvodů i po poměrně krátkém čase nasnímala znovu. Výsledky byly v zásadních a hlavních věcech srovnatelné, ba i totožné. Jsou nastavené většinou na celý život a jejich změna bývá velmi sporadická. A když tak po hodně zásadní změně kvality života nebo zásadní změně základních kamenů v životě (ztráta partnera, těžká nemoc, ztráta zaměstnání apod, což pro nás tvoří velké životní ohrožení).

5. Jsem osoba se sníženou barevnou citlivostí, jak to ovlivní výsledky snímání?

Laicky řečeno lidský mozek vnímá a využívá barvy „po svém“. Oči jsou jen zprostředkovatel a přenašeč venkovního světa. Máme výsledky snímání osob s podobnými problémy zraku i osoby barvoslepé a kvalita jejich snímku je srovnatelná.

Stejně kvalitní by bylo snímání, kdybyste měli například černobílý monitor a místo barev viděli jen odstíny šedi. Výsledky by byly v základu podobné. Barvy nám slouží podobně jako u televize, filmu a obrazů k tomu, abychom mohli reagovat citlivěji a hlouběji. Výsledky jsou pak „ostřejší a prokreslenější“.

6. Jak je možné ovlivnit snímání?

Je možné ovlivnit snímání? Může se snímaná osoba ukázat v lepším světle než ve skutečnosti je? Toto je velmi častý dotaz.

Problém, na který se ptáte, se nazývá klientská obrana. Zde je právě velmi silná stránka naší metody. Zde nejde ovlivnit výsledek snímání a ukázat se lepší, tak jak je to u mnoha jiných metod jako třeba dotazník apod. Naše metoda má minimum klientských obran. Pokud osoba chce systém bojkotovat, může třeba klikat stále stejně, nebo může záměrně klikat špatně. To ovšem systém zachytí a takový snímek vyřadí. Pokud však snímaná osoba kliká skutečně na barvy tak, jak je cítí, pak je nutné říci, že není možné ovlivnit výsledek. Vstupují zde právě poměry a korelace jednotlivých barev a pojmů a počet proměnných je tak vysoký, že ani ten nejgeniálnější mozek není schopen odhadnout, jaký poměr barev a pojmů je optimální. Navíc by musel znát význam jednotlivých barev a tzv. normy dané k jednotlivým pojmům, věkovým skupin, pohlaví ... je toho prostě mnoho. Takže závěr je: buď se osoba nasnímá nebo nenasnímá. Jinak to nelze. Proto je také naše metoda vhodná nejen pro školství, ale i pro komerční sféru nebo pro oblast, kde je kvalita výstupů zásadní a důležitá (ozbrojené složky, transporty cenných věcí, práce s informacemi...)

Autor metody zdůrazňuje důležitý faktor, který nazývá Potřeba vlivu:

Všichni chceme být vlivní, a to co nejvíc. A stejně tak potřebujeme prosadit sami sebe, to svoje, takoví jací jsme, jak nám to vyhovuje, jak to umíme a jak tomu rozumíme. Prostě po svém. Pokud se nám to daří ve shodě s okolím (rodiče, sourozenci, kamarádi, učitelé, spolupracovníci, nadřízení) a na ceněných aktivitách (vyučovací předměty, koníčky, volná zábava, rodinné povinnosti, pracovní dovednosti), pak nemáme důvody zbytečně protestovat, bát se, nedůvěřovat a následně podvádět nebo zkreslovat, zatajovat, beze smyslu prověřovat, zuřivě bojovat, propadat depce a cítit se na všechno sám.

7. Zajímá mě něco jiného...

 Pokud jste zde nenašli odpověď na svou otázku, nebojte se nám napsat, vše potřebné naleznete na stránce Kontakty.